Čaroděj
15. 4. 2011
Vždycky když chápat přestávám,
co kolem mě se vlastně děje.
Tak perutěmi zamávám
a proměním se v čaroděje.
Svět naruby si otočím,
čas pro tu chvíli pustím k vodě.
Neduvěru si ochočím,
stane se ze mě chytrý zloděj.
Jenž krade klíče od pevností,
ve kterých vězněna jsou přání.
A ve chvíli, kdy se jich zhostí,
tak už mu nikdo nezabrání,
aby se dostal za všech klecí.
A cizí svět byl opět známý,
jsem čarodějem malých věcí,
neb ty velké přicházejí samy.